Kunětická hora bude jiná. Naváže na slavnou éru

Ten rozdíl neuvidíte z dálky, ale až na prvním hradním nádvoří. Ještě letos tam vyroste stavba, která naváže na architekturu slavného Dušana Jurkoviče.

Kunětická hora je ikona Pardubicka. Výjimečná a majestátní. Už před dávnými staletími si to lidé dobře uvědomovali. Hora se stala symbolem moci. Pravdou ale také je, že málem zmizela, a to kvůli těžbě kamene. Zbytky hradu a v podstatě i horu samotnou zachránil pardubický Muzejní spolek. A právě prvorepublikovou éru připomene současná přestavba. Projekt počítá s restaurováním západní části hradu do podoby z 20. let minulého století, kterou hradu vtiskl architekt Dušan Jurkovič.

Nejmladší hrad a nejstarší zámek

Poměrně velký hradní komplex s palácem a dvěma věžemi existoval na Kunětické hoře už v druhé polovině 14. století. Tenkrát měl ale kopec daleko oblejší tvar. V období husitských válek Kunětickou horu obsadil hejtman Diviš Bořek z Miletínka, opevnil ji a přestavěl do podoby typického husitského hradu. V roce 1491 Kunětickou horu získávají Pernštejnové. Vilém i jeho synové Vojtěch a Jan hrad postupně proměňují v zámek.

„Kunětická hora tenkrát vypadala skutečně jako zámek,“ vysvětluje kastelán hradu Miloš Jiroušek. „Tenkrát většina hradních objektů byla omítnutá. Kunětická hora měla i pálenou prejzovou krytinu. Ostatně sami Pernštejnové netitulovali Kunětickou horu jako hrad, vždycky jako zámek. Je to vlastně nejmladší hrad a nejstarší zámek.“

Pernštejnové na hradě, na pomezí pozdní gotiky a rané renesance, vybudovali důmyslný systém opevnění, rytířské sály, kapli sv.Kateřiny a reprezentativní místnosti s velkými okny. O významu hradu za Pernštejnů svědčí i návštěva krále Vladislava Jagelonského v roce 1497, spojená s pasováním Vilémových synů na rytíře. Pak ale Pernštejnové obrátili svoji pozornost k Pardubicím, kde si vybudovali reprezentativní sídlo.

V období třicetileté války, v roce 1645, dobyli a vyplenili Kunětickou horu Švédové. Hrad začal podléhat zkáze, což ještě víc urychlila těžba kamene a také rozebírání hradního paláce na stavební materiál. Jihozápadní část hradu se na sklonku 19. století dokonce zřítila do lomu. Těžba kamene na Kunětické hoře trvala až do počátku 20. století.

Muzejní spolek a Dušan Jurkovič

Před totálním zničením a v podstatě i rozebráním hrad Kunětická hora zachránil pardubický Muzejní spolek. „Dokázal dát dohromady finanční prostředky a v roce 1919 vykoupil Kunětickou horu od rakouského průmyslníka, barona Richarda Drascheho, který provozoval ten největší kamenolom. Těch ostatně bylo na úpatí hory několik,“ dodává kastelán Miloš Jiroušek.

„Pardubický Muzejní spolek potřeboval objekt, kam by umístil exponáty a sbírky. A proto oslovil, zcela záměrně, architekta Dušana Jurkoviče. Ten byl známý svoji filozofií, že zcela oprávněné jsou investice do památek, pokud mají nějaké využití a další smysl fungování,“ vysvětluje kastelán.

Dušan Jurkovič navrhl podobu renovace hradu. Tak, aby byl provoz památky v souladu s představami Muzejního spolku. Vypracoval plány na opravu celého areálu. Muzejní spolek a Kunětické družstvo (ustavení v roce 1920) začalo projekt realizovat od západní části. V prostoru šesté brány vznikly salonky a vedle hradní restaurace. Byla to velmi úspěšná a fungovala až do 70 let 20. století.

V roce 1953 přešel objekt do majetku státu. Stav objektů na Kunětické hoře se ale rychle horšil. V polovině 70. let byla uzavřena severozápadní část hradu a později i hradní palác. Návštěvníci se tam opět podívali až na jaře 1993.

Nové návštěvnické centrum s verandou

V současné době na Kunětické hoře prochází proměnou hradní západní křídlo, v návaznosti na prostor šesté brány. Památkáři tam vrátí objekt, který na tomto místě stál za první republiky. Půjde o replikovanou dřevostavbu architekta  Jurkoviče. V prostoru severní linie nádvoří tak vynikne prvorepubliková dřevěná veranda. V objektu vznikne nové návštěvnické centrum, s pokladnou a zázemím pro turisty.

„My jsme se rozhodli, že tu rekonstrukci povedeme za běžného provozu. Dál budou probíhat návštěvnické prohlídky paláce s výstupem na věž. Z rekonstrukce děláme vlastně takovou další přidanou expozici, protože nijak výrazně nezasahuje do průchodu hradním areálem,“ dodává kastelán. „Jsme přesvědčeni o tom, že by vše mohlo jít poměrně rychle. Rádi bychom část repliky historické stavby předali do užívání ještě během sezóny.“

Stavební práce dál budou pokračovat v prostoru a objektu šesté brány, kde se dochovaly fragmenty původního interiéru, tak, jak ho navrhl Dušan Jurkovič. Na to navážou opravy objektu bývalé dvořanské světnice. „Když to dobře půjde, tak přes zimu 2019/20 budeme pracovat na interiérech. V dalším roce by se pak objekty už mohly otevřít návštěvníkům. Nutno poznamenat, že po více než 50. letech,“ dodává Miloš Jiroušek.

Jaký hrad byl, je i bude

Také během letošní sezóny návštěvníci Kunětické hory mohou absolvovat  plenérovou výstavu. Uvidí na ní řadu unikátních historických fotografií, které zachycují stav hradu před prvními záchrannými pracemi a rekonstrukcí na počátku 20. století. Tedy stav, v jakém se hrad zachoval v podstatě od středověku až do naší doby.

„Tyto fotografie jsme zvětšili a umístili na panely na nádvoří i vně hradního areálu tak, aby byly na místech, odkud kdysi byly ty snímky pořízené.  Výstava měla loni velký úspěch. Přidali jsme ještě krásné záběry z různých etap proměn Kunětické hory. Jak to tu vypadalo na konci 19. století, na začátku 20 století nebo v 60. a 70. letech před úplným uzavřením hradu. A přidáváme i vizualizace toho, jak to bude hradní nádvoří vypadat po renovaci,“ uzavírá kastelán hradu Kunětická hora Miloš Jiroušek.

Zdroj: pardubice.rozhlas.cz

Realizace projektu Kunětická hora Dušana Jurkoviče - básníka dřeva je finančně podpořena prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.