Dokument připravený předními architekty zásadně změní vnitřní uspořádání zámku

Muzejnictví, knihovnictví a především pardubický zámek byly jedním z témat posledního zasedání krajských radních. Ti se zabývali průběžnou zprávou o plnění Koncepce rozvoje muzejnictví a Koncepce rozvoje knihoven v Pardubickém kraji. Radní projednávali také závěrečnou zprávu k projektu „Management plánu rozvoje pardubického zámku“.

Management plánu rozvoje pardubického zámku vznikl již v roce 2012 a jeho cílem bylo zvýšení atraktivity Zámku Pardubice tak, aby se tento areál stal moderním místem pro kulturu, netradiční zábavu i odpočinek. „Průběh přípravy a realizace dokumentu ukázal náročnost procesu tvorby tohoto projektu danou jeho komplexností a zapojováním řady zainteresovaných subjektů,“ vysvětlil 1. náměstek hejtmana Roman Línek zodpovědný za kulturu. Do roku 2014 byly práce na projektu vedené Východočeským muzeem v Pardubicích, poté byl zadán externímu zpracovateli.

„Do počátku roku 2015 probíhal sběr dat a podkladů pro zpracování analytické části, tedy územně plánovací dokumentace, projekty zasahující řešené území, údaje o provozu, organizačních strukturách, statistická data návštěvnosti a mnohé další. Následně byly zahájeny práce na zpracování návrhové části,“ uvedl Roman Línek a pokračoval: „Při přípravě návrhové části se však ukázalo, že bude potřeba vytvořit komplexní rozvojový materiál, který zahrne celý areál zámku a navrhne řešení vztahu mezi návštěvnickým provozem zámku a provozem Východočeského muzea a Východočeské galerie.“

Proto na zadání Romana Línka tři významní čeští architekti, Petr Všetečka, Josef Pleskot a Ladislav Lábus provedli supervizi zmíněného projektu a i na základně stavebně-historických průzkumů zpracovali „Generel dlouhodobé prezentace zámku Pardubice jako pernštejnské rezidence“. „Nic vzácnějšího než je pardubický zámek z hlediska kulturních hodnot kraje vlastně nemáme. Proto jsem považoval za důležité, aby k dalším etapám rekonstrukce a zatraktivnění zámku někdo přistoupil s odborným, ale také vizionářským přístupem,“ vysvětlil svůj výběr předních českých architektů 1. náměstek. Generel, který byl radou schválen, přinese zásadní změny ve vnitřním uspořádání zámku a ve využití jeho jednotlivých částí ve vazbách na širší území cenného jádra krajského města.

Vedle pardubického zámku byly tématem i Koncepce rozvoje knihoven a Koncepce rozvoje muzejnictví v Pardubickém kraji, s jejichž průběžným stavem se radní seznámili. Krajská koncepce muzejnictví navazuje i na státní koncepci, která je formulací strategie Ministerstva kultury na podporu zejména veřejných muzeí a galerií a dalších vlastníků sbírek muzejní povahy. Pardubický kraj je zřizovatelem čtyř muzeí (Regionálního muzea v Chrudimi, Regionálního muzea v Litomyšli, Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě a Východočeského muzea v Pardubicích) a jedné galerie (Východočeská galerie v Pardubicích). Stejně tak krajská koncepce rozvoje knihoven rozpracovává úkoly knihovnického systému z celostátního pohledu, ale i z pohledu Pardubického kraje i Krajské knihovny v Pardubicích.

Pardubický kraj již v rámci výzev ITI Hradecko-pardubické aglomerace uspěl se dvěma projekty, které jsou zaměřené na kulturu. Oba jsou již zároveň ve fyzické realizaci:

• Depozitář pro Východočeské muzeum v Pardubicích
• Příhrádek Pardubice

V následujících měsících připravuje do výzev ITI ještě další projekty, například rekonstrukci Zámku Pardubice, rekonstrukci Winternitzových mlýnů nebo výstavbu dalšího depozitáře.

Zdroj: pardubickykraj.cz