Aktuality

Larishova vila a její budoucnost

17.1.2018 | Památka Larishova vila v majetku legionářů je součástí historie Pardubic, stejně jako "národní" Památník Zámeček – popraviště v majetku města. Obě si zasluhují proměnit k lepšímu, jen jeden objekt má však šanci dosáhnout na evropské dotace – ten se statutem národní památky. 

Zobrazit více...

U přeloučského nádraží vzniká nové parkoviště

5.1.2018 |Pardubice už nové přednádraží mají. Cestující, kteří vystoupí z vlaku na přeloučském nádraží a vyjdou před nádražní budovu, zatím ale čeká nevábný prostor Dukelského náměstí, kde není ani přístřešek, kde by mohli počkat na autobus Chybějí i zastávkové zálivy, kde by autobusy mohly zastavit.

Zobrazit více...

Modernizace odbavovacího systému cestujících v MHD v Pardubicích

2.1.2018 | V roce 2018 započne dopravní podnik realizaci projektu modernizace odbavovacího systému cestujících pro pardubickou MHD. 

Zobrazit více...

Pardubice budou příští rok investovat 884 milionů

20.12.2017 | Pardubičtí politici si schválili poměrně štědrý rok 2018. Město totiž bude mít příští rok rozpočet 2,376 miliardy. Na investice je pak určeno 884 milionů, a to je o 67 milionů korun více než letos. Položky si od ledna mohou lidé zkontrolovat na webu radnice.

Zobrazit více...
Archiv aktualit...

Larishova vila a její budoucnost

Památka Larishova vila v majetku legionářů je součástí historie Pardubic, stejně jako "národní" Památník Zámeček – popraviště v majetku města. Obě si zasluhují proměnit k lepšímu, jen jeden objekt má však šanci dosáhnout na evropské dotace – ten se statutem národní památky. 
"Kdyby se prostor Národní kulturní památky Zámeček rozšířil, bylo by to určitě pro dobro této věci a lidé, kteří šli tuto cestu jako svoji poslední cestu života, by to zpětně ocenili. Je to dluh vůči nim. Rozdělení místa popravy a věznění není dobré," řekla ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová, podle níž je spojení obou míst velmi důležité. Legionářům, jako majitelům Larishovy vily, nezbývá než věřit, že časem dojde i na spojení praktické, na což nechce Foxconn, na jehož území se vila nalézá, zatím přistoupit. Zámeček jako vězení je od popraviště vzdálen vzdušnou čarou necelých 300 metrů. "My usilujeme o to, abychom nějakým způsobem propojili popraviště a Larischovu vilu a pokusili se o komplex, kde bude všechno, od muzea přes multifunkční centrum pro mládež," řekl regionální zástupce legionářů František Bobek. Je v tom však jedna údajná "nelogičnost". "Zdá se mi, že se střetávají dva subjekty, které chtějí částečně dělat to samé. Chceme budovat na popravišti muzeum pro mládež, přitom ve vile historicky stojí, takže mi to připadá takové nelogické, ale nechci do toho zasahovat, protože si myslím, že chystaná revitalizace tomuto místu určitě prospěje a bude ku prospěchu celé věci," dodal František Bobek. Obec legionářská již přízemí a sklepení byť zchátralé vily i její zahradu zpřístupňuje veřejnosti. Pořádá tam pietní akce a branný závod Battlefield pro žáky základních škol. Vila je rovněž jednou ze zastávek pochodu Oheň bez naděje, který připomíná místa a události spojené s heydrichiádou. 
Podle náměstka primátora Jakuba Rychteckého, který má přeměnu Památníku Zámeček ve své kompetenci, by si vila zasloužila, aby byla součástí národní kulturní památky, ale teď jde spíš o to, aby město pomáhalo jejímu majiteli při jednáních o dotace z ministerstev kultury a obrany či při řešení parkování v jejím okolí. Navíc je přesvědčen, že oba muzejní projekty mají smysl, byť si trochu konkurují. 
"Pokud se podaří oba uskutečnit, tak budeme v evropském či minimálně ve středoevropském kontextu naprosto unikátní. Legionáři jdou v Larischově vile spíše cestou interakce a volnočasového prožitku, my jdeme spíše cestou edukace, zachování pietního rázu území, kterým popraviště je. Oba projekty se mohou velmi vhodně doplňovat," řekl Jakub Rychtecký. 
Podle něj budou obě muzea velkou motivací pro návštěvy všech generací. "My cítíme velký dluh v tom, že je dnes památník popraviště otevřen jen na vzpomínkové akty, přitom by si toto místo zasloužilo větší pozornost," řekl Jakub Rychtecký, podle něhož vítěz architektonické soutěže splnil všechny hlavní podmínky, především aby památkový ráz nebyl dotčen a památník zůstal dominantou samotného prostoru. Navíc oceňuje důraz budoucí expozice na vzdělávání i to, že původní cesta od vězení bude součástí architektonického řešení areálu. 
"Neobávám se ani nedostatku dobových artefaktů, mladou generaci je třeba oslovit i moderními prvky, jako jsou například filmy a dalšími. Naší snahou je podchytit lidi, kteří si hodně pamatují, mezigenerační přenos je neocenitelný," dodal Rychtecký.

Zdroj: MF Dnes