Pražský dům v Bruselu se stal místem setkání evropských metropolitních oblastí a aglomerací se zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu, Evropského výboru regionů a dalších partnerů. Akci společně uspořádaly Svazek obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR (MOA), Zastoupení hl. m. Prahy při EU a síť Eurocities. Hlavní poselství zaznělo jasně: města a jejich funkční území potřebují stabilní a předvídatelné financování. Shodují se, že je nutné garantovat alespoň 15 % prostředků politiky soudržnosti pro udržitelný rozvoj měst.
Kulatý stůl k městské dimenzi budoucího víceletého finančního rámce EU přivedl do jednoho sálu politiky, legislativce, stratégy a odborníky, kteří stojí v centru vyjednávání o rozpočtu EU na období 2028–2034. Vedle českých měst Prahy, Brna a Hradce Králové se diskuse účastnili zástupci Budapešti, Varšavy, Barcelony a Bratislavského samosprávného kraje, dále sítě ICLEI a Svazu německých měst. Evropskou komisi zastupovali odborníci z Generálního ředitelství pro rozpočet (DG BUDG), Generálního ředitelství pro regionální a městskou politiku (DG REGIO) a útvaru pro podporu reforem (SG REFORM). Zapojili se také zástupci Evropského výboru regionů a Evropského parlamentu. Pohled celkové pozice členských států přineslo Stálé zastoupení ČR při EU.
„Metropolitní oblasti a aglomerace dnes v Bruselu ukázaly, že umějí mluvit jedním hlasem. Nežádáme privilegia, žádáme předvídatelnost. Garance alespoň 15 % pro udržitelný rozvoj měst je pro nás jasnou hranicí, bez které nelze dlouhodobě plánovat investice, jež lidé ve městech i jejich okolí každodenně využívají. Za dvě programová období jsme díky nástroji integrovaných územních investic vybudovali fungující partnerství a bylo by chybou začínat znovu od nuly,“ uvedl Miroslav Žbánek, předseda Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR.
Předvídatelnost jako podmínka dlouhodobých investic
Úvodní blok otevřel Petr Mooz z DG BUDG přehledem navrhované architektury budoucího rozpočtu a stavu vyjednávání. Zástupci českých měst poté vysvětlili, proč je předvídatelnost evropské podpory pro metropolitní investice klíčová.
„Velké investice, ať už jde o dopravní infrastrukturu, energetiku, nebo odolnost vůči změně klimatu, se připravují roky a slouží nejen Praze, ale i celému jejímu okolí. Pokud se pravidla a alokace mění uprostřed cesty, nejvíc to odnesou lidé, kteří na tyto projekty čekají. Evropská podpora proto musí být především předvídatelná,“ řekl Zdeněk Kovařík, radní hlavního města Prahy a zároveň místopředseda Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR.
„Pro občany není evropský rozpočet abstraktní číslo. Jsou to inovativní projekty, zateplené školy, čistší doprava nebo dostupné sociální služby. Města jako Hradec Králové chtějí být motorem dekarbonizace a inovací, ale potřebují k tomu stabilní rámec a také technickou pomoc pro přípravu náročných projektů,“ uvedla Pavlína Springerová, primátorka statutárního města Hradec Králové a místopředsedkyně Svazku obcí Metropolitních oblastí a aglomerací ČR.
Konkurenceschopnost a soudržnost nejsou v protikladu
Účastníci se shodli, že budoucí rozpočet EU musí propojit konkurenceschopnost s územní soudržností. Velká část evropské konkurenceschopnosti vzniká právě ve městech a jejich funkčních městských územích. Metropolitní oblasti a aglomerace přitom nepředstavují jen jádrová města, ale celý ekosystém zahrnující okolní obce, širší území, podniky i další partnery.
Diskuse otevřela i zásadní otázku směrem k evropským institucím: V předchozích programových obdobích byly prostředky na udržitelný rozvoj měst v legislativě samostatně vyčleněny. Proč tomu tak v současném návrhu není a jaké dopady může mít tato změna na možnosti měst plánovat a realizovat svůj dlouhodobý rozvoj?
Zástupci evropských metropolitních oblastí a aglomerací během kulatého stolu zformovali tyto požadavky:
jasnou a dostatečnou finanční alokaci pro udržitelný a integrovaný územní rozvoj, přičemž minimálně 15 % pro udržitelný rozvoj měst vnímají jako garantovanou hranici;
výslovné uznání funkčních městských oblastí, metropolitních oblastí a aglomerací v evropské legislativě;
prostor pro využití potenciálu funkčních městských oblastí a jejich roli a odpovědnost při programování, implementaci a výběru projektů;
pokračování a posilování nástroje integrovaných územních investic (ITI) a dalších místně zaměřených nástrojů, včetně silnější rozhodovací role nositelů integrovaných strategií;
nutnost zajištění partnerství, které znamená víc než pouhé konzultace, a silné víceúrovňové řízení v rámci Národních a regionálních partnerských plánů;
více cest k evropským investicím: vedle Národních a regionálních partnerských plánů také praktický přístup k přímo řízeným programům a k budoucímu Evropskému fondu pro konkurenceschopnost, včetně otevřených možností pro inovativní partnerství a konsorcia funkčních území a podniků;
spravedlivé rozdělení prostředků pro územní dimenzi jako základní pilíř politiky soudržnosti namísto centralizace, která přehlíží metropolitní oblasti a aglomerace.
Mnoho hlasů, jeden společný cíl
Na setkání vystoupila řada řečníků z mnoha institucí s různými prioritami a zájmy. Spojoval je však společný cíl: najít pro udržitelný rozvoj měst odpovídající místo v legislativě politiky soudržnosti a nastavit rovnováhu mezi flexibilitou a jednoduchostí regulace. Metropolitní oblasti a aglomerace tak v Bruselu vyslaly silný a jednotný signál, že jsou připraveny být aktivním partnerem evropských institucí při utváření budoucího rozpočtu.
Jako další krok organizátoři navrhli připravit krátké společné stanovisko pro evropské instituce a členské státy. Jeho základem je společné komuniké Silná městská a územní dimenze v rozpočtu EU 2028–2034, ke kterému se mohou připojit další města a organizace.
Zdroj: moa-cr.cz